V Nemanicích, na okraji Českých Budějovic, v ulici K Rybníku, stojí rodinný dům, ve kterém se dál poskytuje péče seniorům bez registrace sociální služby. Veřejný ochránce práv před tímto zařízením v červnu 2026 varoval. Stejně tak před dalšími dvěma provozy, ve Svitavách a v Mutěnicích. Zástupce ombudsmanky Vít Alexander Schorm řekl otevřeně, že by jim lidé neměli svěřovat své blízké.
Nejde o nový problém. Majitelka dříve poskytovala registrovanou sociální službu, povolenou ale jen pro sedm lůžek v jednom patře. Dům má tři podlaží a přístavek a sloužil jako zázemí až pro 17 lůžek. Provoz se pak přesunul pod spolek. Za obcházení zákona dostal spolek pokutu 200 tisíc korun. Místo úhrady spadl do insolvence. Péče v domě přesto pokračuje, tentokrát v režimu, který se popisuje jako propojení asistentů sociální péče, majitelky nemovitosti a ubytovaných klientů.
Ombudsman zařízení vyzval, ať činnost zlegalizuje, nebo ji ukončí. Nestalo se ani jedno. Proto kancelář veřejného ochránce práv varovala veřejnost a upozornila krajský úřad, který může uložit pokutu a zahájit kroky k ukončení neoprávněného poskytování služby.
Co tam pracovníci ombudsmana viděli, není dojem z ulice. Klienti se nemohli zamknout v koupelně. Část koupelen a toalet měla místo dveří jen závěs. Hygienu a výměnu inkontinenčních pomůcek na vícelůžkových pokojích asistenti zajišťovali před zraky ostatních. Klienti s omezenou pohyblivostí byli venku v létě jednou až dvakrát týdně, v zimě zhruba jednou za měsíc. Ležící klienti se ven nedostali vůbec, protože se lůžka nevešla na přepravní plošinu. Stejný typ rizika, tedy léky, soukromí a výživa, ombudsman popsal i u dalších dvou varovaných zařízení.
Tady je jádro sporu. Sociální službu smí poskytovat jen ten, kdo má registraci. Registrace znamená pravidla: personál, smlouvu, strop úhrad, kontrolu kraje a inspekci. Kdo registraci nemá, tato pravidla na něj nedopadají stejně. Provoz se pak může tvářit jako ubytování a pomoc jednotlivých asistentů. Rodina platí, klient je závislý na péči 24 hodin denně a úřad se k tomu dostává až přes podnět, pokutu nebo návštěvu ombudsmana. Pokuta 200 tisíc korun provoz neukončila.
Příspěvek na péči je určen na pomoc od osoby blízké, asistenta sociální péče nebo registrovaného poskytovatele. Když se použije na neoprávněnou službu, může úřad práce výplatu zastavit. Peníze od rodiny ani od státu nemají financovat provoz, který registraci obešel.
Ověření je jednoduché. Registr poskytovatelů sociálních služeb je veřejný, vede ho ministerstvo práce. Kdo v něm pro danou službu není, registrovanou sociální službu neposkytuje, ať se na ceduli píše cokoli.
Nejde o to zakázat pomoc mezi lidmi. Jde o to, aby zařízení, které bere peníze za celodenní péči o nemohoucí, nemohlo roky fungovat mimo pravidla, která platí pro všechny ostatní. Kraj umí uložit pokutu. Zatím neumí, nebo nechce, takový provoz skutečně zastavit. Dokud to tak bude, rozhodnutí zůstává na rodinách. A to rozhodnutí by mělo začínat jednou otázkou: je poskytovatel v registru?